A recording of the talk, along with the abstract, can be found below (in Czech/Slovak). Filip Tvrdý is assistant professor at the Department of Philosophy, Faculty of Arts, Palacký University in Olomouc (Czech Republic).
Abstrakt
Epistemologové a kognitivní psychologové zkoumají roli analytického myšlení při poznávání a rozhodování. Požadavek, aby byla výuka analytického, reflektivního či kritického myšlení zavedena do studijních programů, zaznívá téměř univerzálně. Nejedná se přitom o žádnou novinku, protože na její potřebnost upozornili už John Dewey a Susan Stebbingová. Problematické se ale jeví, nakolik je taková výuka účinná, a zdali je vůbec možné její efekt kvantifikovat. Kurzy teorie argumentace obvykle zahrnují seznámení s prostředky formální a neformální logiky, které jsou potom používány pro analýzu a evaluaci každodenních argumentů v přirozeném jazyce. Někteří autoři se ale domnívají, že tyto tradiční didaktické postupy by měly být rozšířeny o vytváření argumentačních map, které umožňují lépe pochopit strukturu argumentu. Ve svém příspěvku představím historii argumentačního mapování od poloviny 19. století do současnosti. Seznámím posluchače s nejrozšířenějšími softwarovými nástroji a upozorním na jejich výhody a nevýhody – především v bohatosti výrazových prostředků a uživatelské přívětivosti. Svůj výklad doplním praktickými zkušenostmi s mapováním při rekonstrukci i konstrukci argumentů. Pokusím se ukázat, že zařazení mapování do kurikula může výrazně přispět ke zdokonalení argumentačních schopností studentů.